NaÅ¡e spoleÄnost se neustále vyvíjí. To je fakt, kterého si vÅ¡imnul každý z nás. Pravdou vÅ¡ak je, že zdaleka ne každý je tímto vývojem nadÅ¡ený. Zejména u starší generace tak mnohdy můžete slyÅ¡et, že by se nejradÄ›ji vrátili do minulosti. A to i když jim Å™eknete, co je dnes oproti tehdejší dobÄ› lepší.

 

 

Toto samozÅ™ejmÄ› není žádný nový jev. Ve skuteÄnosti je starý v podstatÄ› jako lidstvo samo, i když v minulosti nebyl tak silný. To vÅ¡ak bylo pÅ™edevším z toho důvodu, že až do zaÄátku vÄ›decko-technické revoluce nedocházelo k tak velkým zmÄ›nám a tak rychle, jako je tomu nyní. A Äím vÄ›tší jsou tyto zmÄ›ny, tím vÄ›tší je i touha po starých Äasech.

 

Ta souvisí pÅ™edevším s tím, že tehdejšímu svÄ›tu rozumÄ›li a vyznali se v nÄ›m. Dnes mají pocit, že namísto toho, aby byli jeho souÄástí, svÄ›t zkrátka jen plyne kolem nich, a oni s tím nemohou nic dÄ›lat. Moderním technologiím příliÅ¡ nerozumí a tak pro nÄ› není snadné zapojit se do dÄ›ní.

 

 

Svou roli v tom hraje samozÅ™ejmÄ› i nostalgie. Díky ní se potlaÄují ty Å¡patné vzpomínky a zůstávají jen ty dobré, případnÄ› se i ty Å¡patné vzpomínky stávají dobrými. A tak si nevzpomenou na různé problémy, které tehdy mÄ›li, ale jen na Å¡Å¥astné dÄ›tství.

 

Znamená to tedy, že je minulost skuteÄnÄ› lepší? Nikoliv. V podstatÄ› by se dalo, až na nÄ›kolik výjimek, tvrdit, že žádná doba není ve své podstatÄ› lepší Äi horší než jiná. Ano, můžeme je porovnávat ukazateli jako například HDP a dalšími, avÅ¡ak ty nám neÅ™eknou, jak se lidé v té dobÄ› skuteÄnÄ› cítili, a o to tu jde pÅ™edevším.

 

Takováto nostalgie vÅ¡ak může být i nebezpeÄná. Pokud toužíme po vrácení „starých zlatých Äasů“, mÄ›li bychom si uvÄ›domit, že možná tak zlaté ani nebyly, jen naÅ¡e mysl si je tak pÅ™etvoÅ™ila. Pokud se na minulost totiž budeme dívat nekriticky, můžeme snadno opakovat tehdejší chyby. A to nikdo z nás v žádném případÄ› nechce.